Pudl běhá coursing

Tento článek vznikl v roce 2001 pro pudlí klubový zpravodaj, především jako inspirace pro ty majitele pudlíků, kteří by chtěli svému pejskovi poskytnout trochu neobvyklé zábavy.

Mám dvě pejsky, devítiletou bígličku Harriet a tříletou trpasličí černou pudličku Ginny (Imagie Black Sakké). Zatímto bígličku jsem si pořizovala (coby svého prvního psa) spíš jako společníka, pudličku už jsem vybírala s tím, že s ní chci především sportovat. Gina se v tomto směru opravdu vydařila – je neuvěřitelně živá, spíš až střelená, a baví ji každá aktivita, kterou jí nabídnu. A tak závodíme v agility (dost úspěšně), ve flyballu, hrajeme si s létajícím talířem, jezdíme na kole (tedy já, Gina běží vedle mě, štěká a doráží, když náhodou trochu zpomalím), a vloni jsme začaly i s coursingem.

Co je to coursing? Coursing je vlastně pronásledování a chytání návnady (obvykle igelitového střapce), která je pomocí kladek a elektrického navijáku tažena terénem (někdy i přes překážky) před psem. Mohou jej běhat všechna plemena psů, i když chrtů běhá stále nejvíc. Trať mívá 500-700 metrů a pes na ní musí osvědčit nejen svou fyzickou kondici a lovecký pud, ale i důvtip. Návnada totiž kličkuje, takže je důležité, aby pes byl dostatečně vytrvalý a současně si uměl i správně nadbíhat. Při coursingu se prosazují vesměs psi, kteří loví za použití zraku, zatímco “čmuchací psi” (jako je právě můj bígl) se o igelitovou návnadu většinou vůbec nezajímají. Nechápou, proč mají běžet za něčím, co jim nijak nevoní.

Nebyla jsem si tak úplně jistá, jestli se bude coursing Ginnunce líbit, nicméně jsem věřila, že se tu uplatní její silný lovecký pud - Ginnunka odmalička honí všechno, co se před ní hýbe (nejraději má ptáčky). A když zástupci coursingového klubu stále zdůrazňovali, že to není sport jen pro chrty – tak proč to nezkusit? A tak jsme se vloni v srpnu vypravily do Jablonce nad Nisou na náš první coursingový trénink. Musím objektivně přiznat, že jsem přece jen měla trochu obavy, že budu sama s pudlem mezi chrtaři. Chrtů tu bylo opravdu dost, ale když z vedlejšího auta vystoupil rhodéský ridgeback, z dalšího bernský honič, německý ovčák a objevila se i další nechrtí plemena, docela jsem se uklidnila.

To nejlepší ovšem přišlo, když se blížil Ginnunčin první start. Byla jsem nervózní - jak jí mám proboha vysvětlit, co má dělat? Nikdy za žádnou návnadou neběžela! Tak jsem ji vzala do náručí a stoupla si poblíž startovního prostoru, kde se právě chystal ke svému běhu krásný plavý afghánský chrt, aby se podívala, co ji čeká. Návnada se rozjela, afghán vyrazil za ní – a Gina z mého náručí málem taky! Kroutila se jako had, oči upřené na návnadu, a ještě to komentovala: ”ňaňaňaňaňa!!!” Hmmm, to vypadalo, že chce běžet, a že snad i chápe, že má lovit ten divný střapec! Jen aby to vydržela víc než 50 metrů… Trať vedla loukou vzhůru do kopce, v nejvzdálenějším místě už byl pes docela těžko sledovatelný. Poběží Gina tak daleko? Nevzdá to v půlce? Organizátoří mě utěšovali, že v tom případě můžu běžet za ní a pomoci jí návnadu znovu najít. Představa, jak sprintuju za pudlem do kopce, byla příšerná.

No, nebudu Vás dál napínat – Ginnunka žádnou moji pomoc na trati nepotřebovala. Zaběhla perfektní běh, lepší než mnozí chrti, a po doběhu do cíle a nesmělém chycení návnady se ještě vrátila zpátky na louku, kudy byla návnada tažena. Její přání bylo jasné – CHCI LOVIT JEŠTĚ!!! Coursing se stal Ginnunčiným nejoblíbenějším sportem. Během podzimních tréninků Gina hravě splnila podmínky pro udělení coursingové licence a od letošního roku začala oficiálně závodit. Naštěstí neběhá s chrty, protože v coursingu se závodí pouze v rámci příslušného plemene. Trpasličí pudl tak může běžet zase jenom s trpasličím pudlem a ne třeba s vipetem, kterému by v žádném případě nemohl stačit. Jiný pudlík u nás bohužel zatím nezávodí, takže má Gina pokaždé sólo běh… Návnadu sleduje perfektně, na konci ji vždycky s obrovskou vervou zakousne (“provede kill”, jak říkají chrtaři) – a to je pohled pro bohy, protože návnada vypadá často větší než Gina! Na běhání se Ginnunka vždy moc a moc těší, což dává dlouho před startem hlasitě najevo. Červnový coursing v Plzni dokonce vyhrála na body – byla lepší než všichni zúčastnění chrti! A to v té vysoké trávě vypadala, že nemá vůbec žádné nožičky…

Coursingu se mohou věnovat opravdu nejrůznější plemena, jak jsem se přesvědčila na několika trénincích – za návnadou srdnatě běžela bearded kolie, šeltie, bernský honič, trpasličí pinč, pumi a další. Zájem psa o návnadu zjistíte jednoduše – nastříháte igelitovou tašku na proužky, svážete ji do střapce, uvážete na provázek a táhnete pár metrů před pejskem. Pokud pes střapec loví, coursing by ho mohl bavit. Věřte, že to pro něj bude dobrá zábava a pro Vás skvělý odpočinek.

Nejvíc informací o coursingu (včetně údajů o tom, kde a kdy jsou tréninky a závody) najdete na internetových stránkách Českého coursing clubu. Lidé z výboru Českého coursing clubu jsou nadšenci, kteří trpělivě každému vysvětlí pravidla coursingu a podmínky, za jakých se může zúčastnit. Takže pokud si myslíte, že by coursing mohl Vašeho pejska zajímat, neváhejte je kontaktovat. Třeba se pak na nějakém coursingu potkáte s takovým střeleným pudlíkem…

                                                                              Míla Vrbová + Imagie Black Sakké